Steak

Je libo maso na steak z TORO Hlavečník?

TORO Hlavečník je podnik na Pardubicku, který se specializuje na produkci kvalitního hovězího z mladých býků. Řezníci býky poráží, když mají 18–24 měsíců, a na chuti masa je to znát. Je šťavnaté a libové. 

 

Počtem zaměstnanců i obratem je TORO Hlavečník největší divizí společnosti CHOVSERVIS a.s. Funguje již více než tři desítky let a za tu dobu se vyvinula v moderní podnik, který se zabývá porážkou jatečných zvířat. „Stěžejní část naší činnosti představuje porážka mladých býků a produkce kvalitního hovězího masa,“ vysvětluje Pavel Trčka, výkonný ředitel TORO Hlavečník. Ročně se tu porazí přibližně 11 000 kusů býků, přičemž 97 % zvířat je z kategorie mladý býk, tedy do 24 měsíců věku. Mimoto zdejší řezníci porazí přibližně 17 000 kusů prasat a téměř 1 500 kusů jehňat a kůzlat, což je mezi jateckými provozy spíše rarita. 

 

Jatka zásobují farmáři 

TORO Hlavečník nemá vlastní chov, zvířata na porážku nakupuje převážně přímo od farmářů. Ve chvíli, kdy se farmář, který s firmou spolupracuje, rozhodne prodat zvíře na jatka, je potřeba, aby k němu doložil i doklad IPŘ – Informace o potravinovém řetězci. Tento formulář obsahuje důležité údaje, například že zvíře není v ochranné lhůtě po podání veterinárních léčiv a může být tedy použito pro produkci masa. Zvířata, která nemají IPŘ, provozovatel jatek nesmí do prostor jatek přijmout. Povinnost vypsat a zaslat IPŘ má tedy každý, kdo chce na jatkách porazit jakékoli zvíře, jehož maso skončí lidem na talíři. 

 

Razítko jako záruka zdravotní nezávadnosti 

Před porážkou je každé zvíře umístěno v tzv. předporážkovém ustájení a čeká ho veterinární prohlídka. Zvířata, jdoucí na porážku, musí být čistá, a musí být poražena, tedy omráčena, vykrvena, stažena a vykolena, bez časové prodlevy a způsobem, který vylučuje kontaminaci masa. „V průběhu porážky pak probíhá veterinární prohlídka jatečného těla, a pokud je vše v pořádku, veterinární dozor tělo označí razítkem označujícím zdravotní nezávadnost,“ objasňuje Pavel Trčka s tím, že následujících 4–7 dnů stráví jatečná těla v chladírně, tak aby proběhly veškeré postmortální změny v mase. 

 

Hovězí maso na steak zraje minimálně 3 týdny 

„Zejména je potřeba nechat doběhnout biochemické procesy, během kterých se mění svalovina v maso,“ dodává Trčka. Řezníci v bourárně poté jatečná těla rozbourají na jednotlivé části, tvořené svaly, nebo celými svalovými partiemi. „Některé části se vykostí, v jiných kosti naopak zůstávají. Partie, které jsou vhodné na steak, jako vysoký nebo nízký roštěnec, necháváme i s kostí viset další cca 3 týdny v chladírně,“ popisuje ředitel podniku. Během této doby v mase probíhají biochemické změny, kterým se říká „zrání masa“. Po uplynutí potřebné doby řezníci maso vykostí, upraví a nakrájí na jednotlivé steaky. Ty pak vakuově zabalené putují do vybraných prodejen a restaurací, kde je můžete najít pod obchodní značkou TORO BEEF.

 

Chov mladých býků pro maso

Když hovoříme o mase z mladých býků, v čem tkví podle ředitele TORO Hlavečník jeho hlavní přednost? Proč bychom po něm v obchodě měli sáhnout? „Naprostá většina býků má jedno jediné poslání, a tím je chov pro maso – kvalitní hovězí. Zvířata v kategorii „mladý býk“ naplno využila svůj růstový potenciál, kolem 22 měsíců věku totiž končí intenzivní růst a býci si začínají více vytvářet tukové zásoby,“ vysvětluje Pavel Trčka s tím, že z dobře osvalených mladých býků získáváme pěkné kusy libového masa. Má-li zákazník možnost výběru,  většinou nesáhne po mase prorostlém tukem, ale raději vždy zvolí maso libové. Poražení mladí býci mají víceméně stejný věk, tedy 18–24 měsíců, maso se tak při vaření nebo jiné tepelné úpravě chová předvídatelně. V porovnání s tím může být kráva dvouletá i desetiletá, což je rozdíl, který se na kvalitě masa vždy projeví.  

 

Kam pro hovězí a další masné speciality 

Přímo v podniku TORO Hlavečník se vyrábí také masné výrobky, jako je šunka, salámy, párky či různé zabíjačkové speciality. Důvodem, proč je mezi zákazníky zdejší sortiment oblíbený, je kvalita vstupních surovin a poctivost, s jakou zaměstnanci přistupují k řemeslu. „I proto naše masné výrobky opakovaně získávají různá ocenění a národní značky kvality, jako je například Klasa či Regionální potravina,“ dodává Trčka. 

Maso a masné výrobky z TORO Hlavečník si můžete koupit ve většině hypermarketů GLOBUS, v online supermarketu Rohlík, ve vybraných prodejnách RYNEK, v supermarketu TERNO v Hradci Králové a v mnoha řeznictvích v Královéhradeckém, Pardubickém a Středočeském kraji a v Praze.

Zaujalo vás tohle téma? Diskutujte o něm. Na sociálních sítích nebo naživo! Budeme rádi, když ho budete sdílet společně s námi.

Související články

  • potraviny
  • udržitelnost

My, Češi, milujeme jablka, mezi tuzemským ovocem dokonce dlouhodobě kralují žebříčku oblíbenosti. Ročně jich každý z nás sní kolem 25 kilogramů. Naši sadaři jich loni sklidili 138 tisíc tun.Tím, že ale skončili s čtvrtmiliardovou finanční ztrátou, byla jejich úroda trošku hořkosladká… 

 

  • potraviny

Kdyby se léto mělo převtělit do jednoho jediného ovoce, bylo by meruňkou. Jen se na chvilku zasněte – v sezoně nejdřív pěkně kynuté knedlíky a po zbytek roku marmeláda nebo zavařenina, která dovede nejteplejší dny v roce tak intenzivně připomenout. Víte ale, co péče a taky štěstí stojí, než člověk na stůl košík pravých českých meruněk dostane?

  • potraviny
  • udržitelnost

Víte, co jíte? České, nebo zahraniční potraviny? Možná vás dosud nenapadlo nad tím přemýšlet a původ produktů vás moc nezajímá. Potraviny zblízka přitom mají spoustu benefitů a mnoho z nich si možná ani neuvědomujete. Přečtěte si, které to jsou.