zima

Hvězdy na vánoční obloze prý značí úrodný rok

Schválně. Vzpomenete si, kdy vám naposledy probleskla hlavou nějaká pranostika? Těch, které souvisejí se zimou, sněhem a Vánoci, jsou stovky. Třeba: „Martin a Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.“ Nebo: „O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!“ Pojďme si připomenout tento trochu pozapomenutý útvar lidové slovesnosti. 

 

Pranostika je něco jako koncentrovaná lidská zkušenost. Je to předchůdce dnešní předpovědi počasí nebo prapředek aplikace „radar“. V dobách, kdy neexistovalo meteorologické zpravodajství, jsme my, lidé, vypozorovali, že se v přírodě některé jevy pravidelně opakují. Tyto informace jsme si mezi sebou předávali ve formě drobného slovesného útvaru, takzvané pranostiky. S časem jich bylo víc a víc. 

 

Vymysleli jsme tisíce pranostik 

Velká část českých i evropských pranostik, které dodnes používáme, pochází ze středověku, nejvíce se ovšem začaly šířit s vynálezem a rozvojem knihtisku. Každopádně: původ některých z nich lze vystopovat už v klasických řeckých a římských spisech a možná vás překvapí, že se pranostiky objevily i v Mezopotámii na klínopisných tabulkách! Databáze českých pranostik dnes obsahuje asi 10 tisíc mouder. Podle témat se dají dokonce třídit.

  • Hospodářské pranostiky souvisí s veškerou hospodářskou činností člověka. 
  • Meteorologické pranostiky nejčastěji dávají do souvislosti počasí ve dvou různých dnech či obdobích. 
  • Fenologické pranostiky zaznamenávají časový průběh každoročně se opakujících životních pochodů rostlin a živočichů.
  • Kalendářní pranostiky popisují poznané astronomické zákonitosti jako nástup slunovratu nebo rovnodennosti.

 

Česko letos zažilo jeden z nejteplejších lednů 

Asi se shodneme, že příroda a počasí jsou odjakživa tak trochu hříčkou. „Některé pranostiky říkají, že v letech, kdy bývá teplý leden, přichází v dalších měsících tuhá zima. To v posledních letech není tak úplně pravda,“ říká Ivo Pokorný, ředitel POMONY Těšetice a předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska. Leden 2023 byl v České republice jedním z nejteplejších za 62 let. Podle ČTK se s průměrnou teplotou dva stupně Celsia umístil v teplotní řadě od roku 1961 na třetím až čtvrtém místě, stejnou průměrnou měsíční teplotu měl i leden roku 1975. Přitom už samotný název měsíce, leden, je odvozen od slov „led“ a „ledový“ a přepokládá zimu. Konkrétně v Těšeticích se letos v lednu pohybovala průměrná teplota kolem 2,88 °C. Ta pak byla v únoru 2,7 °C a v březnu 6,36 °C.

 

Zemědělcům pomáhá agrometeorologie

A jak si tato čísla pamatujeme? Kolik, kdy a kde bylo stupňů, zemědělci hned zpětně zjistí díky časoměrnému záznamu z meteorologických stanic. A nejen to. Také množství dešťových srážek, vlhkost vzduchu a půdy, UV záření, atmosférický tlak… Existuje dokonce samostatný obor, který se zabývá vlivem počasí a podnebí na zemědělství: agrometeorologie. Farmářům pomáhá dosahovat optimálních výnosů plodin a produktivity chovů.

Zatímco dříve zemědělci používali ke sledování počasí mechanické přístroje jako srážkoměry, vlhkoměry a rtuťové či lihové teploměry, dnes všechny důležité parametry automaticky zaznamenají meteorologické stanice. „Díky nim můžeme uvedená data kontinuálně sledovat klidně i z mobilního telefonu,“ vysvětluje Ivo Pokorný. Rizika, před nimiž v minulosti varovaly pranostiky, dnes agronomové vyhodnocují s pomocí moderních technologií a mohou tak například uchránit polní plodiny, ovoce i vinnou révu před škůdci a chorobami.

 

Studená zima je pro rostliny důležitá 

Prosinec je posledním měsícem roku a zároveň prvním měsícem zimy. Vyznačuje se zpravidla chladným či mrazivým počasím, doprovázeným sněhovými srážkami. Prosinec je ale také měsíc s nejmenší intenzitou slunečního záření. Prosincové pranostiky nejčastěji předpovídají, nakolik bude příští rok úrodný. S realitou nejlépe korespondují tyto: 

  • „Když se stromy v prosinci jíním třpytí, dostatek ovoce budeme míti.“ 
  • „Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.“ 
  • „Po studeném prosinci bývá úrodný rok.“ 

„Vycházejí totiž z toho, že v prosinci u stromů končí hluboká dormance – spánek. Další odpočinek stromů, který je důležitý pro úrodu, je vynucen nízkými teplotami. Pokud nejsou, stromy brzy raší a hrozí neúroda,“ komentuje uvedené pranostiky Ivo Pokorný s tím, že pro zdárný vývoj rostlin a stromů je chladná a studená zima nezbytnou podmínkou. 

 

Konec roku oslavte v teple rodinného krbu 

Jako ideální kombinace se tedy jeví mráz za okny a teplo domova. Vánoční atmosféra, rodina pospolu, vůně cukroví, koledy – také to máte rádi? Stejně jako se může objevit stejná pranostika řečená různými slovy, může se objevit tatáž koleda s různým textem. V některých částech Vysočiny si například rodiny předávají z generace na generaci tuto Tichou noc: 

„Tichá noc, svatá noc,

všechno spí u jeslí.

Tam, kde přesvatí snoubenci bdí,

tam, kde spanilý Ježíšek spí,

anděly opěvován,

anděly opěvován!“

Užijte si sváteční nadílku i konec roku mezi nejbližšími. Nezapomeňte, že kvalitní české potraviny a nápoje patří nejen na štědrovečerní tabuli. A vzpomenete-li si, určitě věnujte krátký pohled vánoční obloze. Proč? Jedna z pranostik totiž říká, že „je-li o Vánocích obloha čistá a hvězdná, bude úrodný rok“. Naším přáním je, aby byl váš rok 2024 úspěšný a na úrodu hojný!

Obrázek
pf 2024

Zaujalo vás tohle téma? Diskutujte o něm. Na sociálních sítích nebo naživo! Budeme rádi, když ho budete sdílet společně s námi.