Elektřina z vlastních zdrojů? Chytrá cesta k soběstačnosti

Položili jste si někdy otázku, kolik energie stojí za tím, abyste mohli mít na talíři čerstvé suroviny a kvalitní potraviny? Je jí dost, a to nejen té, kterou do ní vloží lidé. Obnovitelné zdroje energie se stávají klíčovým pilířem udržitelné budoucnosti. Skupina AGROMĚŘÍN, kterou tvoří zemědělské a potravinářské podniky, si všechnu elektřinu dokáže vyrobit sama. Zajímá vás jak? 

Svou činností skupina AGROMĚŘÍN významně podporuje potravinovou soběstačnost České republiky a téma soběstačnosti je zde důležité v mnoha ohledech. Její zemědělské a potravinářské podniky si dnes umí vyrobit všechnu elektřinu, kterou pro svou činnost potřebují, samy. Využívají k tomu šest bioplynových stanic a osm fotovoltaických elektráren. Bioplynové stanice zpracovávají pro výrobu elektřiny hlavně kejdu a kukuřičnou siláž. Fotovoltaické elektrárny využívají sluneční záření. Tyto obnovitelné zdroje snižují náklady a přispívají k ochraně životního prostředí.

 

Obnovitelné zdroje zajišťují soběstačnost

„Ve skupině AGROMĚŘÍN je klíčovým zdrojem energie elektřina a plyn, okrajově topný propan, případně odpadní teplo, které vzniká při provozu bioplynových stanic,“ říká David Rykr. Roční spotřeba elektřiny ve skupině je 24 GWh. „Pokud jde o výrobu elektřiny, je naše skupina soběstačná,“ dodává Rykr s tím, že je ovšem potřeba brát v potaz závislost na distribuční síti. Co to znamená? „Lokality výrobních zdrojů a našich odběrných míst nejsou v souladu. Aktuálně tak pouze část vlastní vyrobené elektřiny spotřebováváme přímo v našich provozech, většinu prodáváme do sítě,“ dodává. Do budoucna se to dá řešit. Ve hře je podle jeho slov nový přístup k řešení výroby a spotřeby, tj. sdílení vlastní vyrobené elektřiny a její spotřeba v jiném odběrném místě. Momentálně to testují.

 

Boeing by 6,5 měsíce nepřetržitě létal

Množství elektřiny, kterou AGROMĚŘÍN s více než 1300 zaměstnanci ročně spotřebuje, je obrovské a málokdo si to dokáže reálně představit. Pomůžeme si jednoduchým příměrem.

• Průměrná česká domácnost spotřebuje kolem 3–5 MWh elektřiny ročně, roční spotřeba elektřiny v celé skupině je asi jako roční spotřeba 4800 až 8000 domácností.
• Průměrné elektrické auto má spotřebu kolem 15–20 kWh na 100 km. S 24 GWh byste mohli takové auto nabít na ujetí přibližně 120 až 160 milionů kilometrů, což odpovídá asi 3 000 až 4 000 oběhům kolem zemského rovníku.
• Moderní letadlo, jako je Boeing 737, spotřebuje během hodinového letu přibližně 5 MWh energie (přepočteno na ekvivalent energie v palivu). 24 GWh tedy odpovídá energii potřebné k 4 800 hodinám letu, což by bylo asi 200 dní nepřetržitého létání.

 

Provoz farmy dojnic jede z vlastní energie 

V zemědělství a potravinářství vzniká množství biologického odpadu, který lze efektivně využívat k výrobě bioplynu. ZEAS Podorlicko a.s. ze skupiny AGROMĚŘÍN provozuje dvě bioplynové stanice, mladší z nich je součástí nové farmy pro zhruba tisíc dojnic. Hotový bioplyn zde slouží jako obnovitelný zdroj energie pro výrobu elektřiny či vytápění. Vstupními surovinami pro jeho výrobu jsou kejda skotu ze stájí plus zbytky krmiva z krmných stolů a silážních a senážních žlabů. „Vlastní vyrobenou elektrickou energii využíváme pro provoz celé farmy dojnic včetně bioplynové stanice a pro hlavní středisko v Trnově, kde máme výrobnu krmných směsí a posklizňovou linku na zpracování zrnin,“ vysvětluje ředitel Radek Hejzlar s tím, že díky novým rozvodům teplovodů zde v budoucnu teplo využijí i dalšími způsoby. Při výrobě bioplynu navíc vzniká jako vedlejší produkt ekologicky nezávadné kapalné hnojivo, takzvaný digestát, kterým zde hnojí na orné půdě i na trvalých travních porostech.

 

Mlékárna má fotovoltaickou elektrárnu

Značné nároky na energii má také výroba mléčných výrobků. „Mléko je velmi citlivá surovina, která je ideálním živným médiem pro růst mikroorganismů, musíme tedy striktně dodržovat teplotní požadavky jednotlivých fází výroby. Navíc je potřeba mít při výrobě vše dokonale čisté, z čehož plynou nároky na spotřebu vody, plynu a elektrické energie,“ vysvětluje ředitel velkomeziříčské mlékárny LACRUM Jan Rosický.

Hlavní činnost, výroba sýrů, zde v praxi vypadá takto: „Do mlékárny přijmeme vychlazené mléko, které následně pasterujeme a vychladíme. Takto připravené mléko znovu ohříváme na sýřící teplotu a teplotu vhodnou pro použité mléčné kultury. Vyrobené sýry solíme v solné lázni, kterou musíme dochlazovat, a poté teplé sýry chladíme. Nasolené a zabalené je skladujeme při teplotě 4–8 °C,“ dodává Rosický s tím, že otázka spotřeby a ceny energií je zde zásadní. Mlékárna používá tepelné výměníky, které pracují s regenerační sekcí, kdy teplý produkt předehřívá studený o obráceně, ten studený předchlazuje teplý. LACRUM také několik let provozuje menší fotovoltaickou elektrárnu. „Nyní jsme ve fázi realizace fotovoltaické elektrárny o výrazně větší kapacitě, která je dimenzovaná tak, aby nevytvářela přetoky do sítě, ale pokryla co největší podíl základní spotřeby elektřiny,“ doplňuje Rosický.

 

Sluneční světlo uložené v bateriích

Fotovoltaickou elektrárnu má i zemědělské družstvo v Polničce, které plánuje vyzkoušet využití bateriového úložiště. O co jde? Fotovoltaické panely přeměňují sluneční světlo přímo na elektrickou energii, která se může uložit do baterií. Jak? Baterie uchovávají přebytečnou elektřinu na pozdější využití, například v noci či během oblačných dnů.

Malou fotovoltaickou elektrárnu využívá i společnost POMONA Těšetice a.s. „Osadili jsme ji na budovu dílen střediska Purkrábka. Tato elektrárna má výkon 69 kW a dotuje přibližně 15procentní podíl spotřeby střediska,“ říká její ředitel Ivo Pokorný s tím, že další projekty se zde zvažují.

 

Obnovitelné zdroje energie šetří planetu

Jak se v takto velké skupině podniků aktivně pracuje na snižování energetické spotřeby? Laicky řečeno: co není nutné zapínat, zůstává vypnuté. Kde se dalo vyměnit osvětlení za úspornější, vyměnilo se, například ve středisku živočišné výroby Purkrábka či ve skladu ovoce v Těšeticích. Průběžně se také mění technologie. Ty novější mají obecně nižší spotřebu. A jaké jsou další plány? „Chceme jít cestou využití vlastních zastavěných ploch pro fotovoltaické elektrárny a elektřinu z nich maximálně využívat přímo na místě,“ naznačuje David Rykr.

Investice do obnovitelných zdrojů energie jsou investicí do budoucnosti naší planety. Fotovoltaické elektrárny využívají sluneční energii, která je dostupná prakticky neomezeně, a přeměňují ji na elektřinu bez emisí skleníkových plynů. Bioplynové stanice zase přinášejí možnost efektivního využití organického odpadu, který občas bývá přehlíženým zdrojem energie. Kombinace těchto technologií umožňuje diverzifikovat energetický mix, zvyšovat energetickou bezpečnost a snižovat závislost na fosilních palivech. Přechod na čistou energii tak není jen technickou výzvou, ale i příležitostí k vytvoření udržitelnějšího světa.