řízek

Jídelna na Vysočině vaří ze surovin z okolí. „Kvalita se pozná,“ zní z kuchyně

Pět druhů jídel a celkem třináct set obědů. Tolik denně připraví v jídelně ve Žďáře nad Sázavou. Fungují částečně jako „závodní“ jídelna, ale především k nim docházejí i lidé mimo firmu. Na první pohled běžné místo, kde si dát oběd. Tak proč se strávníci neustále vrací a jak to, že jim tolik chutná? Mimo jiné díky tomu, že tu vaří z lokálních potravin.

Je osm hodin ráno a z kuchyně už je cítit vůně. Není divu, kuchaři pracují od brzkých ranních hodin. „Minimálně tři musí přijít na třetí hodinu ráno. V tu dobu je totiž příprava obědů nejintenzivnější,“ popisuje Lýdie Křesťanová, vedoucí žďárské jídelny FIT, ve které každý den chystají čtyři různá jídla, k tomu pravidelně smažený řízek nebo steakový plátek a celkově třináct set porcí.

„Dbáme na to, aby bylo všechno čerstvé. První dodávka naložená obědy odjíždí už v sedm hodin,“ popisuje zkušená vedoucí. Celkem se za jeden den vypraví ze žďárské jídelny čtyři auta plná jídla, která rozváží do různých provozů. Co je kromě čerstvosti výsadou žďárské jídelny? Lokálnost. Až na koloniální zboží, jako je sůl, cukr nebo dochucovací prostředky, jsou veškeré potraviny české, z drtivé většiny z firmy AGRO Měřín.

Obrázek
Auta rozváží obědy už od sedmi hodin ráno
Auta rozváží obědy už od sedmi hodin ráno.

V lokálnosti je kvalita

„Když to jde, tak využíváme naše české potraviny, mléčné výrobky, brambory, cibuli, kmín, uzeniny nebo maso,“ vyjmenovává Křesťanová. Lokální produkty vnímá jako zásadní výhodu. Vůbec největší plus je podle ní české maso. Není plné vody, díky čemuž je jeho chuť i úprava jednodušší. „Chutné a šťavnaté maso nám také zajistí, že nemusíme používat vůbec žádné předem připravené šťávy nebo omáčky, které vám přivezou v kýblech. Takové věci u nás na skladě neuvidíte,“ naznačuje Křesťanová.

Otevřou se dveře a z kuchyně se line vůně ovocných knedlíků. Jednoho z jídel, na kterém si budou strávníci moct dnes pochutnat. Podle vedoucí provozu jsou to právě stálí hosté, kteří se do žďárské jídelny dlouhodobě vrací. Čím to je? „Vnímají, že je jídlo u nás kvalitní. Pokud dlouhodobě jíte věci chemického původu, tak začnete mít třeba po půl roce žaludeční potíže, to se u nás neděje. Většina lidí se u nás ukazuje opravdu už několik let,“ vysvětluje.

Špatné jídlo neschováte

Základem každého vztahu je komunikace. To platí i v gastronomii. Když jde o jídlo, tak se podle vedoucí jídelny žádný velký kostlivec ve skříni ukrýt nedá. A zpětná vazba se do kuchyně dostane hodně rychle, klidně i do tří minut. I díky tomu ve žďárské jídelně vědí, že oblíbencem je řízek, a proto ho na jídelní lístek pravidelně zařazují. Dominuje česká kuchyně, občas se ale nebojí připravit i nějakou exotiku.

Nezanedbávají ani rozlišnosti preferencí jídla na základě druhu zaměstnání. „Je třeba myslet i na to, že dovážíme do firem, kde je velký podíl administrativních pracovníků, tam chtějí vždycky lehčí jídlo. Oproti tomu lidé, kteří jsou celý den v kravínech, potřebují jídlo, které jim dodá víc energie,“ vysvětluje.

Uvaří vám zkušení kuchaři

Zní vám to jako práce alespoň pro stovku lidí? „Aktuálně zvládáme provoz v patnácti lidech včetně řidičů, někdy je to hodně náročné,“ popisuje Křesťanová. Uvařit tolik jídel denně vyžaduje zkušené odborníky, které kuchařina baví. Šéfkuchař Tomáš Fiala má pod sebou v jídelně stabilní personál, zároveň se ale snaží, aby se u nich líbilo i mladším kolegům.

Kromě čerstvosti a lokálnosti si tak můžete být jistí také kvalitou jídel. Chuť vám prostřednictvím slov zprostředkovat nedokážeme, proto, až budete někdy projíždět Žďárem nad Sázavou, stavte se ochutnat a přesvědčit se sami. Určitě nebudete litovat

Zaujalo vás tohle téma? Diskutujte o něm. Na sociálních sítích nebo naživo! Budeme rádi, když ho budete sdílet společně s námi.

Související články

  • potraviny
  • udržitelnost

Na českém trhu je bohatý výběr ovoce z domova i ze zahraničí. Ale jak se vyznat v nabídce jablek? Která skutečně stojí za to? Čeští ovocnáři jednoznačně doporučují sáhnout po těch tuzemských. A proč by měl zákazník dát přednost právě českým jablkům? Vysvětluje Ivo Pokorný, předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska a ředitel společnosti POMONA Těšetice, která se specializuje kromě pěstování meruněk, broskvoní právě i na jablka – nejčastěji pěstované ovoce v České republice.

  • potraviny

Neplýtvat, zbytečně nehnojit, všechno spotřebovat beze zbytku a odebírat hlavně to, co vzniklo a vyrostlo co nejblíž k domovu. Recept na udržitelnější a rozumnější život je snadný, ale my, lidé, si ho někdy až směšně komplikujeme a sami si házíme klacky pod nohy. Dobrým příkladem jsou třeba česká jablka v českých obchodech. Proč jich tam není víc, když máme pro jejich pěstování ideální podmínky? Třeba proto, že trend nesmyslných estetických kritérií se ze světa modelingu dávno přesunul i do potravinářství.

  • potraviny

V podhůří Beskyd, v uzavřené hale, kde byste houby dost možná nečekali, se týdně urodí 300 kilogramů čerstvé hlívy ústřičné, která odtud putuje do všech koutů České republiky. Certifikovaná pěstírna společnosti Beskyd Fryčovice, a.s. hlívou zásobuje hypermarkety, farmářské prodejny i nemocnice a my se dovnitř společně podíváme.