Seznamte se s biomlékem. Má víc vitamínů a jeho produkce je šetrnější
O bioprodukci jste už určitě slyšeli. Víte ale, v čem přesně se liší od té konvenční? Má tu výhodu, že méně zatěžuje mléčnou žlázu krav a výsledné mléko a produkty z ní obsahují větší množství vitamínů. Vyprávět by o tom mohli na farmě Chlumek. Denně se tam starají o stovku holštýnských krav v ekologickém chovu. Kvalita biomléka je u nich tak vysoká, že za něj sbírají už několik let v řadě nejvyšší ocenění.
Tereza Bena je tady vedoucí a hlavní zootechničkou. Aby vznikly bioprodukty, je třeba dbát především na odlišný přístup ke krmení skotu. „V ekologické produkci krmíme krávy pouze jetelotravní senáží a ekologicky vyrobenou směsí, která obsahuje oves, pšenici a ječmen v biokvalitě, zatímco v konvenčním chovu se přidává například kukuřice,“ vysvětluje Bena. Kromě toho jsou v bioprodukci zapovězeny také jakkoliv geneticky upravené plodiny jako je například sója.
Jinými slovy, co se zaseje, to si krávy sklidí. Důraz se klade na soběstačnost i na zdraví skotu. Krávy v ekologickém chovu nadojí menší množství mléka, proto je i jejich mléčná žláza méně zatížená. „V konvenčním chovu hospodáři od krav získají až patnáct tisíc litrů za jedno laktační období, které trvá necelý rok. U biokrav se číslo pohybuje mezi pěti a šesti tisíci litry,“ vysvětluje vedoucí.
Celý den na pastvě
Kromě složení krmiva se liší také způsob pastvy. „V osm hodin ráno skot podojíme a rovnou vyženeme ven na louku, kde stráví celý den až do odpoledního dojení. Celou dobu se tak může volně pohybovat a pást se,“ popisuje zootechnička. Den strávený na čerstvém vzduchu má vliv i na kvalitu mléka. Oproti konvenčnímu chovu, kde se většinou pasou jenom jalovice nebo suchostojné krávy, se v ekologickém zemědělství pasou jak dojnice, tak i jalovice.
Mléko od krav z ekologické produkce je proto v mnohém kvalitnější. „Různé výzkumy ukazují, že má o padesát procent více prospěšných omega-3 mastných kyselin než to běžné a přibližně o čtyřicet procent více konjugované kyseliny linolové,“ říká. Vyšších hodnot dosahuje i v koncentraci železa, vitamínu E a některých karotenoidů.
Produkt, který sbírá ocenění
Kvalita mléka je na farmě Chlumek opravdu vynikající. Důkazem je i to, že za něj sbírají jednu cenu za druhou. „Nejnovější diplom je za celoroční dodávku v nejvyšší kvalitě Q, což znamená, že máme vysokou čistotu mléka a snažíme se dodávat kvalitní produkt. Navíc si držíme už od roku 2019 prvenství za nejnižší obsah somatických buněk v mléce,“ vyjmenovává Bena.
Somatické buňky jsou zásadním ukazatelem kvality. „Indikují, zda je kráva zdravá. Pokud jsou jejich hodnoty zvýšené, znamená to často zánět nebo jinou nemoc,“ vysvětluje Bena. Pokud by veterinář nezačal krávu léčit, bylo by znehodnocené i nadojené mléko a nesmělo by se dostat do mlékáren ani dál na pulty supermarketů.
Nejstarší krávě je už deset let
Bena každou krávu zná a nedá na žádnou z nich dopustit. „Člověk má vždycky nějaké oblíbence, já tady mám jednu nejstarší matadorku, které bude v srpnu už deset let. Pořád je zdravá jako řípa a já jen doufám, že tu s námi ještě dlouho bude,“ usmívá se zootechnička.
Všechny krávy mají svou specifickou povahu a každá má jméno. „Ta nejstarší je Romana, moje největší favoritka s vynikajícím genetickým potenciálem je Vendulka, největším strávníkem je tu Labužnice a nesmím zapomenout na průbojnou, svéhlavou Kissačku,“ rozplývá se Bena.
Práce na biofarmě ji baví a naplňuje natolik, že odchod každého zvířete i po letech v zemědělství oplakává. Zároveň se ale vždy po takové ztrátě začne těšit na příběh nového zvířete, které do chovu přibyde. Až si budete vychutnávat například jogurt, na kterém uvidíte označení bio, koukněte se, odkud pochází. Možná bude zrovna z několikrát oceněného mléka, které produkují na Chlumku.
Související články
Představte si, že by se do České republiky úplně přestaly dovážet potraviny ze zahraničí. Co by to pro nás znamenalo? Většinu základních potravin bychom si byli schopni vyprodukovat sami. Potravinová soběstačnost ČR se totiž pohybuje okolo 70 procent.
Velikonoce už jsou za rohem a ve vzduchu je kromě začínajícího jara pomalu cítit vůně čerstvě upečených beránků. Kromě sladkých pokrmů na velikonoční tabuli v mnoha domácnostech nechybí ani uzené maso. Udírny proto už několik týdnů pracují na plné obrátky, aby stihly připravit oblíbenou sváteční pochutinu pro všechny.
Pět druhů jídel a celkem třináct set obědů. Tolik denně připraví v jídelně ve Žďáře nad Sázavou. Fungují částečně jako „závodní“ jídelna, ale především k nim docházejí i lidé mimo firmu. Na první pohled běžné místo, kde si dát oběd. Tak proč se strávníci neustále vrací a jak to, že jim tolik chutná? Mimo jiné díky tomu, že tu vaří z lokálních potravin.