Uvařte si bezlepkovou kulajdu s vejci

Každé vaření začíná výběrem správných surovin. Na kulajdu, kterou si připravíme s naší nutriční terapeutkou Blankou Klvaňovou, jich nepotřebujeme moc. A dokonce se obejdeme bez mouky.

Toho, aby byla polévka dostatečně hustá, v závěru vaření docílíme kukuřičným škrobem, který má, oproti mouce, tu výhodu, že tolik nezatěžuje trávicí trakt. Ale nepředbíhejme. Tentokrát vám chceme nabídnout pokrm, z něhož pro své tělo získáte dostatek bílkovin. Právě ty jsou totiž základním stavebním kamenem všech tělesných buněk a tkání. Vejce, která na přípravu použijeme, jsou jejich perfektním zdrojem.

Nemáte-li to daleko, zajet si pro ně můžete třeba do Semechnic. Ve zdejší drůbežárně, která patří pod DŽV Rychnov nad Kněžnou a.s., je možné si každý všední den mezi 7 a 13 hodinou nakoupit čerstvá vejce ze snášky předešlého dne (jen pozor, 9–9.30 tu mají pauzu), v sobotu pak v čase od 8 do 10 hodin. Semechnická vejce mají velikost L a někdy i XL či XXL, pro kuchaře a cukráře jsou tak žádanou surovinou. Stejně tak si ale pro kvalitní vejce z českých chovů můžete zajít do některé z prodejen RYNEK, nebo do supermarketu. DŽV Rychnov nad Kněžnou a.s. dodává vejce do obchodních řetězců Kaufland, Penny, Lidl, Billa nebo Albert. Část snášky pravidelně putuje také do škol a do nemocnic. Ale zpět k vaření.

Pokud vám vrtá hlavou, kde vzala „kulajda“ svůj název, zbystřete. Teorie se různí. Jedna hovoří o tom, že to je zkomolené jméno jihočeské lidové kuchařky Adelajdy Kuhové, původem Němky, které se podle šumavského zvyku vyslovovalo Kuh Adelajde. Pravděpodobnější však je, že název vznikl od slovesa „zakulat“, resp. „zakudlit“, což v nářečí znamená „zahustit moukou“. V našem receptu sice mouku nahrazujeme kukuřičným škrobem, jméno polévky ale kvůli tomu měnit nebudeme. I když jsou místa, kde se jí říká i jinak. Na Vysočině byste mohli zaslechnout také pojem „kudlavka“ a u Milevska „kulimajda“. Pořád to je ale tatáž voňavá polévka s koprem a houbami.

 

Obrázek

Kulajda

 

Doba přípravy: 75 min

Počet porcí: 4

 

Ingredience:

Cibule – 1x

Brambory – 4x

Sušené houby / žampiony – 4x

Smetana ke šlehání (40 %)

Kukuřičný škrob k zahuštění

Kopr čerstvý / usušený – 1x hrst

Kmín – 1x čajová lžička

Vejce uvařené natvrdo – 4x

Umeocet – 1x polévková lžíce

Sůl

Pepř

 

Postup:

1. Máte-li sušené houby, namočte je alespoň na půl hodiny do vody. Budete-li vařit z žampionů, očistěte je a nakrájejte na tenké plátky.

2. Na dozlatova restovanou cibulku přihodíme houby, osolíme je, přidáme kmín a chvíli vše opečeme.

3. Přidáme na kostičky nakrájené brambory, osolíme je a vše zalijeme přibližně litrem vody. Na mírném plameni vaříme asi 45 minut.

4. Do hrnku nalijeme 150 ml smetany a zašleháme do ní 1,5 polévkové lžíce kukuřičného škrobu.

5. Rozšlehanou smetanu se škrobem nalijeme za stálého míchání do polévky, čímž zhoustne, a my pak už jen doladíme její chuť.

6. Osolíme ji, opepříme a přidáme polévkovou lžíci umeoctu. Kulajdu nijak nepřislazujeme, smetana je sama o sobě dost sladká, umeoctem pouze upravujeme kyselost.  

7. Na konec přidáme kopr, vejce nakrájená na měsíčky a můžeme prostírat stůl.

 

Vejce očima výživové terapeutky

Pojďme si to ještě jednou zopakovat: vejce jsou naprosto perfektním zdrojem bílkovin. „Obsahují všechny aminokyseliny, které má bílkovina obsahovat,“ říká nutriční terapeutka Blanka Klvaňová s tím, že nejen pro vegetariány je dobré je zařadit do svého jídelníčku.

Bílek je stoprocentně složený z bílkovin a žloutek je stoprocentní tuk. „Lidé se ho někdy zbytečně bojí. Žloutek obsahuje velké množství nenasycených mastných kyselin, které pro naše tělo, na rozdíl od nasycených mastných kyselin, nepředstavují riziko,“ vysvětluje Klvaňová. Ve žloutku navíc můžeme najít všechny vitaminy, které jsou rozpustné v tucích (A, D, E, K) a některé pro tělo významné minerální látky, jako jsou selen, zinek či železo.

Někdy vejce dostávají od strávníků stopku kvůli obavám z cholesterolu. „Podle Světové zdravotnické organizace představuje denní doporučená dávka cholesterolu 300 mg/den a je pravda, že ve žloutku slepičího vejce najdeme až 210 mg cholesterolu. Je ovšem podstatné říci, že se tento cholesterol nijak významně nepodílí na zhoršení našeho LDL cholesterolu v krvi, který bývá strůjcem kardiovaskulárních chorob,“ upřesňuje specialistka na výživu a dodává: „Pokud vám lékař z krve zjistí vysoký LDL cholesterol, není to proto, že byste jedli moc vajec. Je potřeba se zaměřit na složení tuků ve vašem jídelníčku.“ Zdravý dospělý jedinec podle jejích slov může klidně sníst i čtyři vejce týdně. To zní dobře, ne?

Blanka Klvaňová je nutriční terapeutka, absolventka bakalářského studia oboru Nutriční terapeut (MUNI) a navazujícího magisterského studia Bezpečnost a kvalita potravin na Fakultě veterinární hygieny a ekologie Veterinární univerzity Brno. Blanka miluje jídlo a kvalitní potraviny považuje za základ každého nutričně vyváženého jídelníčku.

 

Tip na výlet

Vejce, připravená snad na jakýkoliv způsob, jsou také oblíbenou turistickou snídaní. V podhůří Orlických hor vám je šéfkuchař, kterému záleží na kvalitě surovin, dost pravděpodobně připraví z vajec ze semechnické drůbežárny, která leží v okrese Rychnov nad Kněžnou. Vejce k snídani jsou skvělým zdrojem energie a ta se vám na výletě rozhodně bude hodit. A kam byste se v tomto regionu měli vydat? Deštné, Říčky v Orlických horách, Zdobnici a Čenkovice zná snad každý, kdo rád sportuje. Je to záruka aktivně strávené dovolené. Ti, co si raději dobíjejí baterky procházkami, by si jednu z cest měli naplánovat do Lesoparku Včelný, který se rozprostírá v překrásném údolí Javornického potoka, severovýchodně od Rychnova nad Kněžnou. K jeho hlavním turistickým lákadlům patří Ivanská skála a Ivanské jezero. Na severozápad od Rychnova a 3 kilometry od Semechnic leží město Opočno, známé díky tradiční točené zmrzlině i národní kulturní památce – státnímu zámku s bohatou sbírkou obrazů a zbraní. Pokud jste tu ještě nebyli, rozhodně se sem vydejte. Je to zážitek.

 

Foto a zdroj: Kudy z nudy, Státní zámek Opočno

Obrázek

Obrázek