
7 zajímavostí o červené řepě
V minulosti bývala červená řepa vnímána spíše jako skromný doplněk k nedělnímu obědu, moderní gastronomie na ni ovšem nedá dopustit. Mezi kuchaři je oblíbená pro svou univerzálnost, strávníci zase zbožňují její jedinečnou chuť. Chcete o ní vědět víc?
1. Dříve bývala lék
Ve starověku se červená řepa nepěstovala jako surovina k jídlu, ale jako léčivá rostlina. Věřilo se, že pomáhá proti horečce a mírní zažívací potíže. Dnes víme, že díky vysokému obsahu antioxidantů přispívá především ke zdraví srdce a cév.
2. Je to nenáročná plodina
Červená řepa je v České republice považována spíše za nenáročnou plodinu, která se zvládne dobře přizpůsobit místním podmínkám. Díky svému dlouhému kořenu dokáže čerpat živiny i z hlubších vrstev půdy. Mimochodem pamatujete si, kolik lidí a zvířat zaměstnal řepný kořen v pohádce O veliké řepě?
3. Její listy lze použít jako špenát
Při nákupu si v regálech vybírejte nepoškozenou a hladkou řepu, tedy tu, která má co nejméně bočních kořínků. Syrovou ji pak v chladničce v zásuvce na zeleninu můžete skladovat i týden. Jakmile ji však uvaříte, mějte na paměti, že se snadno kazí a měli byste ji co nejrychleji spotřebovat. Mimochodem víte, že stopky a listy z červené řepy můžete použít jako špenát?
4. Září v gastronomii
Červená řepa je hvězdou moderní kuchyně. Je celoročně snadno dostupná a její cena je velmi přívětivá. Připravit se dá mnoha různými způsoby: pečení zvýrazňuje její sladkost, kvašení zase podtrhuje její jedinečnou kyselost. Společnost Beskyd Fryčovice, a. s. má dokonce v nabídce 5kilové balení červené vařené a krájené řepy, což je docela zajímavý game changer. V roce 2024 se tohoto výrobku prodalo víc než 8 tun! Zpracovaná červená řepa putovala k nejvýznamnějším poskytovatelům firemního stravování v ČR a příležitostně také do nemocnic, lázní a školních jídelen.
5. Obsahuje přírodní barvivo betanin
Za intenzivní červenou barvu řepy mohou přírodní pigmenty zvané betaniny. Tyto látky mají silné protizánětlivé účinky. Víte, že když si po přípravě řepy potřete zbarvené ruce solí a šťávou z citronu, půjde barva snáz dolů?
6. Vysoká teplota řepě nesvědčí
Pokud se rozhodnete upravovat červenou řepu tepelně, myslete na to, že se tato kořenová zelenina skládá z velké části z vody a obsahuje především vitaminy rozpustné ve vodě. Jejich množství se snižuje, pokud řepu vaříme nebo pečeme při vyšších teplotách. Na vaření tedy stačí mírný plamen (cca 50–60 minut), na pečení maximálně 180 °C.
7. Skvrny se odstraňují ve studené vodě
Některé hospodyňky používají na Velikonoce šťávu z červené řepy jako přírodní barvivo na vajíčka, v minulosti ženám dokonce nahrazovala rtěnku či tvářenku. Co když se ale její šťáva omylem dostane tam, kam nechceme? Třeba na oblečení? Začneme tím, že k odstranění skvrn použijeme studenou či vlažnou vodu. Proč? Teplá voda má tendenci skvrny od červené řepy fixovat, musíme na to jít proto jinak.
Červená řepa je skutečný poklad, který si jednoznačně zaslouží pozornost nás všech. V jídelníčku by se měla objevovat často a dlouhodobě. Pokud hledáte inspiraci, jak s řepou začít, zkuste si podle našeho receptu uvařit boršč nebo upéct červenou řepu s mungo klíčky a bulgurem. Uvidíte, že si vás tato mnohdy přehlížená kořenová zelenina získá...
Související články
Představte si, že by se do České republiky úplně přestaly dovážet potraviny ze zahraničí. Co by to pro nás znamenalo? Většinu základních potravin bychom si byli schopni vyprodukovat sami. Potravinová soběstačnost ČR se totiž pohybuje okolo 70 procent.
Poslední rok se našimi peněženkami neprohání vítr, ale vichřice. Sotva jsme si začali zvykat na výrazné zdražení bydlení a stavebních materiálů, rozpoutala se nevídaná bouře na trhu s energiemi. A od té doby máme možnost pozorovat inflační „domino efekt“ napříč všemi myslitelnými výdaji. Vlna zdražování se logicky nevyhýbá ani základní položce každé domácnosti. Jídlu.
Vajíčka, surovina, kterou nepohrdne téměř nikdo. Ať už zvedáte těžké váhy a využíváte je hlavně jako zdroj bílkovin, nebo naopak pečete, protože korpus ani krém na dort se bez nich neobejdou. Možná jste taky jako malí od rodičů slýchali, že čím oranžovější žloutek mají, tím jsou lepší. V dnešní době kolem sebe zase všude slyšíte, že je zásadní, aby vajíčka pocházela od „šťastných slepiček“, tedy těch, co žijí ve volném chovu. Jenže ani u jednoho to není tak jednoduché. Jen si to přečtěte.