Burčák z Nového Vinařství se vyrábí podobně jako přívlastkové víno
Pro období sklizně hroznů je burčák typický a je to vlastně terminus technicus. Můžeme tak totiž označovat pouze nápoje vyrobené z čerstvých letošních hroznů, které vinaři vypěstovali na území České republiky. Věděli jste to?
Kvalitní burčák je jakýsi mezistupeň mezi vylisovanou hroznovou šťávou a vínem. Příjemně voní čerstvými drcenými hrozny a obsahuje přibližně 4 % alkoholu, tedy podobné množství jako 12° pivo. Traduje se, že by ho měl člověk v průběhu sezóny vypít zhruba tolik, kolik má vlastní krve, tedy asi šest litrů. Proč? Burčák obsahuje spoustu vitaminů, zejména těch ze skupiny B, které zlepšují trávení, mírní únavu, podporují správnou srdeční činnost a prospívají pokožce i vlasům. Navíc obsahuje glukózu a fruktózu, tedy pro tělo snadno vstřebatelnou energii.
Pod taktovkou přírody
Hlavní roli v procesu přeměny cukrů v alkohol hraje příroda. Kvašení vinného moštu nejčastěji probíhá v nerezových tancích, případně v sudech, a tento proces bouřlivého kvašení trvá přibližně týden. K dosažení co nejlepšího výsledku je potřeba správná teplota i poměr živin a kvasinek. V Novém Vinařství v Drnholci využívají k výrobě burčáku odrůdy Muškát Ottonel, Rulandské šedé či Sauvignon. „Burčák u nás vyrábíme standardní metodou jako přívlastkové víno. Je to poctivá práce, která počítá s ošetřením hroznu při zpracování, s vylisováním, odkalením moštu a následným zakvašením čistou kulturou kvasinek,“ říká ředitel Nového Vinařství Zdeněk Tréšek s tím, že nejde o žádný rychloobrátkový produkt. Ve fázi před vrcholnou fermentací, kdy má burčák 3–7 % alkoholu, se z okolí Pálavy distribuuje do prodejen Rynek, kterých je po ČR zhruba dvacet. Znáte je?
Jak poznat kvalitní burčák
Hlavním ukazatelem je barva, typicky žluto-zelenkavá s jemně okrovým odstínem. Jsou-li vstupní surovinou modré hrozny, může být burčák i růžový nebo červený. Narazíte-li na burčák s hnědým nádechem, je buď staršího data, nebo je vyrobený z nekvalitních bobulí či jiného ovoce. Kalu či sedlinek se bát nemusíte, během kvašení vznikají dost často. Na co byste si ovšem měli dát pozor, je skladování nápoje. Pokud burčák necháte nějakou dobu v teple, může se stát, že začne kvasit natolik, že se vám doma přemění v mladé víno.
Poklad z moravských vinic
Zatímco burčák se může podle českého vinařského zákona prodávat jen v období od 1. srpna do 30. listopadu, víno z tuzemských vinic si můžete otevřít kdykoli, nezávisle na ročním období. Vína z Nového Vinařství, která se vyrábějí výhradně z moravských hroznů vypěstovaných v Mikulovské podoblasti poblíž Pálavských vrchů, pravidelně sbírají různá ocenění doma i v zahraničí. Vyznačují se moderními etiketami a skleněným uzávěrem – ten, mimochodem, zdejší vinařství u svých vín použilo jako první v České republice.
Bobule ve stoprocentní kondici
„Základem kvality našich vín je práce s vinnou révou ve vinici. Hospodaříme na více než 100 hektarech. Na jakost vína má vliv řez révy i následné zacházení s keřem,“ zdůrazňuje Zdeněk Tréšek. Bobule zde navíc přebírá optický třídič hroznů, díky čemuž lze docílit 100% kvality základní suroviny. Na otázku, jaké víno z nabídky NovéhoVinařství by doporučil manželskému páru na večer, odpovídá: „Jednoznačně ,vlašák´. Je vyvážený alkoholicky, takže je pro maminky tak akorát, i poměrem cukru a kyselin, což ocení zase tatínkové.“ Za pozornost podle něj stojí i suchá Pálava, novinka v nabídce. Kompletní sortiment si můžete prohlédnout v e-shopu Nového Vinařství nebo si pro něj skočit do nejbližší prodejny Rynek. Šťastnou cestu!
Související články
Všichni ji známe a minimálně jednou jsme si na ni už zanadávali. Pole barví do žluta a lidé mají často pocit, že je v Česku nejpěstovanější plodinou, která ale nepřináší nic pozitivního. Ani jedno není pravda. Řepka je mladá olejnina, která ušla dlouhou cestu a je čím dál tím prospěšnější pro člověka, zvířata i průmysl.
Víte, co jíte? České, nebo zahraniční potraviny? Možná vás dosud nenapadlo nad tím přemýšlet a původ produktů vás moc nezajímá. Potraviny zblízka přitom mají spoustu benefitů a mnoho z nich si možná ani neuvědomujete. Přečtěte si, které to jsou.
My, Češi, milujeme jablka, mezi tuzemským ovocem dokonce dlouhodobě kralují žebříčku oblíbenosti. Ročně jich každý z nás sní kolem 25 kilogramů. Naši sadaři jich loni sklidili 138 tisíc tun.Tím, že ale skončili s čtvrtmiliardovou finanční ztrátou, byla jejich úroda trošku hořkosladká…