Jablka si v zimě hoví v chladírenských boxech, díky tomu jsou pořád jako čerstvě utržená
Napadlo vás někdy, jak to, že jsou v obchodech jablka jako čerstvě utržená i v zimě? Doba, kdy pro ně Maruška musela jít krutou zimou na vrcholek hory ke dvanácti měsíčkům, už je minulostí. Dnes se skladují ve speciálních boxech.
Jednatřicet hektarů ovocných sadů s produkcí 1 300 tun jablek. Tolik jich sklidí v Pomoně Těšetice ročně. Ne všechna jdou ale na odbyt v období sklizně. Letos jim zbylo přibližně 900 tun. Co se děje s těmi, která se neudají? „Nebojte se, v kontejnerech nekončí. Skladují se v chladu bez přístupu kyslíku,“ vysvětluje ředitel Pomony Těšetice Ivo Pokorný.
Aby zůstaly plody celou dobu jako čerstvě utržené a zachovaly si svou kvalitu, využívají ovocnáři při skladování speciální chladicí boxy a dodržují přísné podmínky. „Zpravidla je třeba, abychom udrželi teplotu kolem jednoho stupně a vysokou relativní vlhkost. Využívá se k tomu prostředí řízené atmosféry,“ popisuje Pokorný. Běžné složení atmosféry má kolem jednadvaceti procent kyslíku. V chladicích boxech je jeho podíl výrazně nižší – zhruba jedno a půl procenta – a k tomu vysoký podíl dusíku a zvýšený podíl oxidu uhličitého.
O celé kouzlo co nejrychlejšího zchlazení na požadovanou teplotu se starají především výparníky umístěné v boxech. V systému se používá moderní chladivo odpovídající novým požadavkům s ohledem na ekologickou nezávadnost. Nezbytné jsou také „pračky vzduchu“. V nich přechází vzduch přes aktivní uhlí a po přefiltrování se do skladu dostává menší podíl kyslíku.
Žádná seschlá a vrásčitá jablka
Zní to složitě? „Představte si, že teď v zimě dáte ovoce do ledničky. Za týden ztratí povrchové napětí, vydýchá se z něho voda, svraskne a ztratí pevnost,“ zjednodušuje proces stárnutí Pokorný. Právě díky upravení atmosféry ve skladech přestává ovoce přirozeně prodýchávat cukr a díky tomu degraduje pomaleji.
Kromě dodržení technických podmínek a vysokého stupně hygieny ve skladech ovocnáři kladou velký důraz i na kvalitu plodů, které do boxů uzavírají. Musí být zcela bez závad, škůdců a jakýchkoliv chorob. Boxy se totiž uzavírají na různě dlouhá období v rozmezí mezi pěti až sedmi měsíci. Tak, aby mohl prodej ovoce kontinuálně pokračovat v průběhu celého roku.
Upravená atmosféra, která jablka udržuje při životě, by člověka zabila. Po dobu skladování proto musí být sklady zabezpečené proti svévolnému vstupu cizích lidí i obsluhy. „V boxech v podstatě není vzduch. Mohlo by se tak lehce stát, že kdyby do nich někdo vešel, tak utrpí šok a nedojde ani pět kroků zpátky ven z chladírny,“ upozorňuje Pokorný.
Pro životní prostředí neutrální, pro jablka prospěšné
Na konci skladování musí ovocnáři box pozvolna otevřít a počkat jeden až tři dny, než se atmosféra obnoví. Až poté do něj můžou vejít. Vstup do boxu je pro lidi nebezpečný, ale technologie, které jsou v něm využívané, jsou k životnímu prostředí i lidskému zdraví naprosto neutrální.
Nic z toho ale není vůbec jednoduché zabezpečit. Ať už po technické stránce nebo z pohledu spotřeby energie. Technologie totiž spotřebovává velké množství elektřiny, což je v současnosti největší položka v nákladech. Přes zvyšující se náklady ale zůstává cena výkupu ovoce stále stejná, na čemž ovocnáři tratí.
Nabízí se už jenom otázka, zda se tedy vlastně skladování jablek vyplatí. „Je to čím dál tím méně výhodné. Ale my jinou volbu nemáme. Pořízení technologie skladování stojí desítky milionů korun a dalšího přibližně tři čtvrtě milionu vydáváme za výsadbu hektaru sadu. Vysázené sady nemůžeme ze dne na den vyklučit,“ vysvětluje Pokorný. Celá situace se ale výrazně odráží na pozvolném úbytku sadů v České republice.
Související články
Na českém trhu je bohatý výběr ovoce z domova i ze zahraničí. Ale jak se vyznat v nabídce jablek? Která skutečně stojí za to? Čeští ovocnáři jednoznačně doporučují sáhnout po těch tuzemských. A proč by měl zákazník dát přednost právě českým jablkům? Vysvětluje Ivo Pokorný, předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska a ředitel společnosti POMONA Těšetice, která se specializuje kromě pěstování meruněk, broskvoní právě i na jablka – nejčastěji pěstované ovoce v České republice.
Představte si, že by se do České republiky úplně přestaly dovážet potraviny ze zahraničí. Co by to pro nás znamenalo? Většinu základních potravin bychom si byli schopni vyprodukovat sami. Potravinová soběstačnost ČR se totiž pohybuje okolo 70 procent.
Možná to máte tučně vyznačené v kalendáři. A pokud jste opravdovými milovníky zvěřiny, nikam si to ani značit nemusíte. K podzimu zkrátka neodmyslitelně patří zvěřinové hody. Výpečky z čerstvého divočáka, zvěřinový guláš nebo paštika z jeleního masa a další pochoutky. Už se vám sbíhají sliny? Víte ale, jak poznáte kvalitní zvěřinu a odkud se vůbec na české talíře dostává?