precizní zemědělství

Zemědělství 2.0? Nová éra práce na poli i na farmě

V České republice je precizní zemědělství, nebo chcete-li „zemědělství 2.0“, čím dál populárnější. Stojíme na prahu nové éry, která do práce zemědělců, pěstitelů a chovatelů plně integruje moderní technologie, inovace a udržitelnost. Ukážeme vám, jak může vypadat technologický pokrok v tradičních zemědělských procesech a postupech.

 

Představte si systém, kde každou operaci na poli děláme v naprosto přesný čas, v naprosto přesném množství a na naprosto přesném místě. V tomto systému rostlina dostává jen tolik výživy, kolik opravdu potřebuje. Fyzicky náročnou práci, jako je přihrnování krmiva kravám, mytí stájí a dojení, vykonává robot. Traktor je prošpikovaný technologiemi a řidič, poloviční IT specialista, s nimi musí umět zacházet. Je to systém, kde se neplýtvá. Lidskou energií, zdroji, materiálem ani krmivem.

Aby to fungovalo, je nezbytné dodržet několik základních předpokladů. Zaprvé je potřeba správně zacházet s daty, největší umění totiž je, je správně interpretovat a kombinovat. Dále to chce mít dostatek kvalifikovaného personálu. A držet krok s dobou. IT technologie se neustále inovují – máme k dispozici nové a nové verze a funkce – a někdy zkrátka není jednoduché zvládat tohle tempo. Přesuňme se ale z teoretické roviny do roviny praktické. Tedy ne úplně do roviny, ale na pole.

 

Precizní zemědělství na poli

Tohle pole není dokonale vodorovné, nemá ani pravidelný tvar. Je to klasické pole, které tvoří ráz naší krajiny. Je to v podstatě kopec, nahoře je malý remíz s pár stromy a kameny, vršek není moc úrodný. Dole je občas dost mokro, ale půda je zde o hodně kvalitnější.

V minulosti se mu říkalo „půdní blok“ a znali jsme ho vlastně jen „z rychlíku“. Dnes o něm víme téměř vše. Podle vzorků odebírané půdy, které se posílají do laboratoře, víme, jak je v které části úrodné. Družice například pravidelně monitorují situaci na polích, které obhospodařují společnosti ze skupiny AGROMĚŘÍN, a informace získané z fotek zaměstnanci efektivně využívají při variabilním setí.

Z dřívějška si řada z nás pamatuje úhledné řádky s naprosto striktně pravidelným množstvím rostlin bez ohledu na různou úrodnost půdy. Dnes je to jinak. Větší množství rostlin se sází v úrodnějších částech, tam, kde je půda méně úrodná, se jich dává méně. Příroda to vlastně nikdy nedělala jinak, jenom nám, lidem, docela dlouho trvalo, než jsme to od ní odkoukali. Také přesně víme, která část potřebuje kolik hnojiva, a přizpůsobujeme tomu dávkování. Pracujeme efektivně a neplýtváme.

 

MUDr. Dron k vašim službám

Asi vás nepřekvapí, že i pole může trpět na choroby a škůdce, a my si s tím zvládneme dobře poradit. Jak? Vyslaný dron dokonale zreviduje skutečný stav pole a techniku navede jen tam, kde je aplikace přípravku na ochranu rostlin skutečně nutná. Tím šetříme nejen peníze, ale hlavně životní prostředí.

Známe minulost a dokážeme dobře plánovat budoucnost. Data stažená ze sklízecích mlátiček neboli kombajnů, tzv. výnosové mapy, nám řeknou, jak precizní jsme byli v průběhu roku i v letech minulých. Podle toho dokážeme následující hospodářské roky stále vylepšovat.

Nejedná se ovšem pouze o množství – kdepak! Kombajn je mašina prošpikovaná technologiemi, která si s sebou veze svoji soukromou laboratoř. Ta dokáže v reálném čase zjistit hladinu vlhkosti, proteinu, škrobu i oleje ve sklízené komoditě. To není sci-fi, to je realita!

 

Precizní zemědělství ve stáji

Na farmě v Chlumku, která patří do skupiny AGROMĚŘÍN, robot v pravidelných intervalech přihrnuje krmivo. Celá farma funguje v systému ekologického zemědělství a to, co krávy nezkonzumují, se odváží a dále využívá v bioplynové stanici.

Po integraci dalších prvků precizního zemědělství by se v kravíně, jako je ten chlumecký, mohla objevit robotická paže, která krávy podojí, kdykoli budou cítit potřebu. Naváděly by ji senzory a chovala by se k nim vždy šetrně. Neznamená to nutně, že zde bude. Je to jedna z možností, kterou nabízí moderní technologie zemědělcům.

Pomocí inovativní monitorovací technologie už dnes měří hmotnost selat online a průběžně upravují krmné křivky i směsi pracovníci zrekonstruované farmy v Ještěticích, kterou provozuje DŽV Rychnov nad Kněžnou a. s.

 

Senzory pro welfare

Na farmách v Blízkově, Vysokém a v Polničce zase sledují prostřednictvím senzorů, které mají krávy na obojku, jejich přežvykování. Díky tomu poznají, zda jim chutná a mají dostatečný čas na odpočinek… zkrátka zda jsou zdravé a v pohodě. Jiné senzory mezitím hlídají jejich pohybovou aktivitu. U každé krávy zvlášť. Pokud systém vyhodnotí jakoukoli odchylku od normálu, pošle zootechnikovi upozornění, aby šel krávu zkontrolovat.

A jak funguje precizní zemědělství ve spojení s chovem prasat? Ani ve vepřínech nechybí monitorovací zařízení, která vyhodnocují zvukové projevy. Pokud monitory zaznamenají chrochtání, znamená to, že je vše v pořádku. Pokud zaregistrují kvičení nebo třeba kašel, okamžitě upozorní personál, že má povolat veterináře. A mytí špinavých ploch? Za pomoci tlakového vodního čističe ho bez problému zařídí robot. To zní dobře, ne?

 

Budoucnost jako výzva

Když už máte představu, jak lze využívat moderní technologie ve spojení s tradičními zemědělskými znalostmi a postupy, nabízí se přirozeně otázka: „Proč to tak už nedělá každý?“ Může to mít tyto důvody:

  1. Konzervativní přístup.

Zemědělství je tradiční obor, jeden z nejstarších v dějinách lidstva. Zkušenosti a znalosti spojené s pěstováním plodin a chovem zvířat jsou často předávány z generace na generaci. Říká se, že zvyk je železná košile, když ale dáte moderním technologiím šanci, třeba zjistíte, že mohou mít pro vaše podnikání přínos.

  1. Náročnost vstupní investice.

Tenhle argument je trochu diskutabilní. Pořízení techniky a technologií je samozřejmě nákladné, ale ušetřená práce a hlavně neplýtvání zdroji se vám časem finančně vrátí. A životní prostředí vám poděkuje.

 

Sečteno, podtrženo, jako lidstvo stojíme před velkou výzvou. Je nás příliš mnoho a zemědělské půdy ubývá. Musíme se naučit šetrně hospodařit se zdroji a chovat se citlivě ke zvířatům. Je potřeba v maximální míře zabezpečit jejich životní potřeby, protože by se mohlo stát, že jednou nebude co jíst. Naším hlavním úkolem je postavit se této výzvě čelem. Precizní zemědělství, robotika, senzory, drony a umělá inteligence nám v tom mohou pomoci.

Máme je ale my, lidé, brát jako konkurenci? Nebo snad hrozbu? Není potřeba. Lidé budou dál pevnou základnou celého zemědělského oboru, byť se pravděpodobně v budoucnu promění charakter jejich práce. Minimálně přibude chytrých telefonů a dat z nich. Zemědělci budou stále dohlížet na své provozy a hrát klíčovou roli v péči o zvířata. Budou rozhodovat v nepředvídatelných situacích. Budou tu se svými znalostmi a zkušenostmi a se svou nenahraditelnou intuicí. A stejně jako oni se při práci neobejdou bez techniky, neobejde se technika bez nich. Půjde zkrátka o to si všechny činnosti dobře rozdělit, tak aby se brzy neunavil člověk ani materiál, a aby z této symbiózy vzešlo dost bezpečných a kvalitních potravin pro nás pro všechny.

 

Zaujalo vás tohle téma? Diskutujte o něm. Na sociálních sítích nebo naživo! Budeme rádi, když ho budete sdílet společně s námi.

Související články

  • zemědělství

Genetika má na kvalitu hovězího masa nebývalý vliv. Promítá se do jeho barvy a textury, rozhoduje o obsahu tuku i kvalitě bílkovin. Češi ročně snědí průměrně 10 kilogramů hovězího na osobu a česká kuchyně ho zná jako „třetí nejpoužívanější maso“. I z toho důvodu má smysl zajímat se o jeho původ.