Srnčata chrání dron s termovizí

Napadlo by vás, že může dron zachránit srnčata před sekačkou či před kombajnem? Je to tak! Vyhledávání srnčat pomocí termovize je aktuálně nejúčinnější, nejpřesnější a nejrychlejší metoda, kterou jsou zemědělci a myslivci schopni odhalit ležící mláďata i ve vysokých porostech a na rozsáhlých územích.

Ochrana divokých zvířat a jejich mláďat je často vnímána jako morální povinnost člověka a projev respektu k přírodě. V České republice je zajištěna kombinací zákonů o myslivosti, ochraně přírody a právních předpisů zaměřených na ochranu zvířat. Podle zákona musí být zemědělci a myslivci odpovědní za ochranu zvěře na svých pozemcích a přijímat opatření k její ochraně. Není tajemstvím, že srnčata, která zůstanou v trávě během seče, jsou vystavena riziku těžkého zranění či usmrcení. Drony s termovizí, které je včas vyhledají, tak výrazně zvyšují jejich šanci na přežití. Kde v trávě leží, dokážou snadno zjistit pomocí infračerveného záření, jež detekuje tepelné rozdíly mezi srnčetem a okolním prostředím.

Jak přesně proces funguje?

• Dron vybavený termovizní kamerou vzlétne a přeletí nad loukou, kde je plánovaná seč. Operátor dronu řídí let a současně monitoruje záznam.
• Termovizní kamera, kterou je dron vybaven, snímá infračervené záření, jež vyzařují objekty v jejím zorném poli. Každý objekt, tedy zvířata, rostliny i půda, vyzařuje určité teplo, které kamera zaznamenává.
• Srnčata mívají vyšší tělesnou teplotu než okolní tráva a půda. Termovize detekuje tento teplotní rozdíl a zobrazí ho na obrazovce jako světlý bod (teplejší objekt) na tmavším pozadí (chladnější prostředí).
• Operátor dronu termovizní snímky a videa při letu analyzuje. Srnčata v porostu identifikuje díky jejich charakteristickým tepelným stopám. Ty mají určitou velikost, tvar i způsob pohybu, čímž se liší od ostatních „teplých“ objektů.
• Jakmile je srnče detekováno, operátor zaznamená jeho polohu pomocí GPS souřadnic, nahlásí ji myslivcům, ochráncům přírody nebo jiným zachráncům, a ti srnče bezpečně přemístí mimo dosah sekaček.

Co schované srnče, to jedna GPS souřadnice

Dron „Mavic 3 Thermal SP“ letos nad své louky a pastviny vyslali i zemědělci ze skupiny AGROMĚŘÍN. „Jedna baterie vydrží přibližně 40 minut, my máme čtyři, což nám zaručuje asi 160 minut ve vzduchu,“ vysvětlují a dodávají: „Než s dronem vzlétneme, seznámíme se vždy s terénem. Louku nebo pole si pak rozdělíme na jednotlivé zóny a ty postupně prolétáváme. Při přeletu je důležité mít dron stále před očima a samozřejmě se vyhnout překážkám typu elektrické kabely, stromy, ptáci a podobně.“ Použití dronu se osvědčilo všude tam, kde už sekli první seče trav, jetelů a vojtěšek… Nejvíc letových hodin prozatím nalétali na Vysočině a na jižní Moravě.

20hektarová louka prázdná za dvě hodiny

Nejlepších výsledků dosahují přelety v časných ranních hodinách. Proč? V tuto dobu jsou na termogramech zobrazovaných ploch zvířata v porostech jednoznačně zjistitelná. S rostoucí teplotou vzduchu se na snímcích objevuje mnohonásobně víc světlých bodů, které mohou být se srnčaty zaměněny. Asi vás nepřekvapí, že se výkon techniky v tomto případě absolutně nedá srovnávat s výkonem mysliveckých psů. Podle GPS souřadnic je možné srnče velmi rychle vyhledat a odnést mimo sečený porost, louka o rozloze 20 hektarů tak může být připravena k sekání přibližně za dvě hodiny.  

A co drony a legislativa?  

V České republice jsou pravidla pro provozování dronů upravena Úřadem pro civilní letectví (ÚCL) a vycházejí z evropské legislativy, konkrétně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/947 a 2019/945. Správná výška pro použití dronu je závislá na kategorii provozu. Dron, který používají operátoři k vyhledávání srnčat, nesmí létat výše než 120 metrů (400 stop) nad zemí nebo nad nejvyšší překážkou v oblasti provozu, v praxi jim však k přeletům nad loukami a poli obvykle stačí i poloviční výška. Dále platí pravidlo, že operátor s dronem nesmí bez zvláštního povolení létat nad hustě osídlenými oblastmi, nad shromážděními lidí ani v blízkosti letišť. A jak již bylo řečeno, musí vždy udržovat vizuální kontakt s dronem, nemá-li speciální povolení pro lety bez vizuálního kontaktu.

Význam spolupráce zemědělců s myslivci  

„Ten, kdo viděl náš dron v akci, už zpravidla nechce k vyhledávání srnčat využívat žádnou jinou metodu,“ říkají jednohlasně zemědělci z AGROMĚŘÍN a pochvalují si inovativní přístup a další možnosti, které jim nabízí precizní zemědělství. Drony mají v terénu velmi vysokou, dalo by se říct, že téměř stoprocentní úspěšnost, připočteme-li k tomu také stoprocentní spolupráci zemědělců s myslivci, mohl by se i počet zachráněných srnčat na územích „pročesaných“ dronem časem blížit stům procent. Pro jejich efektivní ochranu a udržitelnou péči o krajinu je však nezbytné, aby zemědělci a myslivci úzce spolupracovali. Spojí-li své síly a znalosti, můžeme dosáhnout lepších výsledků v ochraně divoké zvěře a podpořit udržitelné zemědělské praktiky. Kdo by to nechtěl?